Údolí Říčky

Po nějaké době jsme se rozhodli uspořádat nějakou akci za Outdoor sekci Barvínku. Že to nebude nijak zvlášť početná nám bylo, vzhledem k situaci, předem jasné. Noční přespání jsme nakoneckvůli příliš studené noci zrušili. Rozhodli jsme se ale vyrazit "za každou cenu" a akci si náležitě užít. To se myslím povedlo :-)

Čundrácká část akce

Na srazu v Ochozi se nás nakonec sešlo pět - Bradek, Peťa, Julie a Helča s Gábi. Vyrážíme!

Údolí říčky

Údolí říčky

Jelikož to měla být taky fotoakce, hned za obcí jsem vytáhl foťák a ... co to? Karta je doma v notebooku. Takže jsme se rozdělili a já jsem celý výlet začal projížďkou do elektra :-)

Za hodinku jsme se opět všichni potkali před jeskyní Liščí díra. Není na co čekat, přehodíme kůže a jdeme na to. Je ale opravdu liščí, takže jsme se daleko nedoplazili. Nevadí, hned naproti je Malčina a to je zaručená kvalita. Vstupní prostora je nádherná, jenom někteří předchozí návštěvníci měli nezvladatelnou potřebu vytvářet z bahna koule a plácat je na sintrem potažené stěny... Vstupní plazivkou prošla i Julie a tím se oficiálně dostala poprvé v životě do opravdové jeskyně. Chvilku kouká a na všechno ukazuje, ale pak ji přemáhá únava a začíná kňourat. Je trochu problém ji dostat vstupním otvorem, protože se šprajcuje a ven se jí nechce. Asi chce spát v klidu v šeru jeskyně. Nakonec se podařilo a téměř ihned usíná v nosítku.

Malčina - stropní sintry s nalepenými bahnitými koulemi

Poprvé v opravdové jeskyni!

Bradek s Helčou a Gábi mezitím prolézali zbytek jeskyně. Neměli "regulérní jeskyňářské" vybavení, takže jen tak z lehka, kde se dá dobře dostat. Největší krizi měla Gábi, protože jí lepivé bláto neustále sundávalo boty a tak to vypadalo, že část jeskyně proběhne v ponožkách. Nakonec všechno dobře dopadlo a tak s pár fotoúlovky vylézáme ven.

Malčina - umění

Bahno na dně Malčiné je nezvykle vyschhlé...

...má právě tu nejideálnější lepivou konzistenci.

Odlepení ode dna

Helča v Hlavní chodbě

Bradek u dělové roury

Pokračujeme dál hledat Netopýrku. Ta je náročnější, takže tentokrát už bez focení. Peťa zůstává se spící Julií. Procházíme údolím směrem po toku Říčky a pořád nemůžeme najít to místo, které si pamatuju z minule. Nakonec je jasné, že se budeme vracet, ale pro úplnost jsme si ještě zašli k vývěru Říčky, abychom viděli vše podstatné.

Po návratu téměř na výchozí bod Netopýrku úspěšně nacházíme a mě definitivně došlo, že to údolí je menší, než si ho pamatuju. No nic, hurá do jeskyně! Prolezli jsme co se dalo a na co se kdo cítil. Dosáhli jsme i podzemního potoka, což rozhodně není zadarmo!

Po výlezu před vchod jsme něco nasáli ve vzduchu a všechno je nám hned jasné. Peťa už je v jeskyňce Švédův stůl a připravila zázemí pro opékání buřtů. To je čundr, panečku! Opékáme, sušíme bahno a Julie běhá okolo a křičí "eskyně"! Co jsme chtěli prolézt jsme prolezli a času už není nazbyt, takže se převlékáme a procházkou přes Pekárnu se údolím Ochozského potoka vracíme zpět.

Akce je u konce a musím říct, že to bylo v takovémhle počtu bezva. Takový sobotní jeskyňo - foto - vnandr s kamarády. Díky.