1.5.2007 Litovel-Hynkov
Neboť jsme jako obvykle na prvního máje zase zapomněli zakoupit mávátka, nezbylo, než zase vyrazit na vodu. Nezalekli jsme se však a cílem naší nedaleké cesty se stalo Litovelské Pomoraví, krásný romantický kus řeky začínající pod Litovlí, která bývá nazývána moravské Benátky pro množství ramen, které jí protékají.
Zajeli jsme na pěkné malé parkoviště přímo u jednoho z ramen Moravy a začali vybalovat. Tentokrát to trvalo chvilku déle, než je běžné, protože jsme nebyli v úzkém kruhu kajakářů, ale jeli dva kajakáři a tři pálavy. Jejich posádku tvořili kromě říčního vlka Vítě, a jeho vlčice Marušky děti ze Základní školy v Podomí. Nutnou součástí příprav byla tedy i instruktáž na suchu, kdy jim byly předvedeny základní záběry pádlem a vysvětleny základní zásady pohybu na vodě.
Po převezení aut jsme konečně nastoupili na vodu a malí vodáci si názorně vyzkoušeli, že pádlování ve vodě není tak jednoduché jako pohrabavání trávy při nácviku na suchu. Voda naštěstí netekla rychle a byl čas na trénink. Zpočátku jejich snažení na vodní hladině trochu připomínalo Brownův pohyb, zakrátko se však domluvili a byli schopní jakýmsi způsobem loď řídit. To už jsme ale vplouvali do krásné přírody a neměli jsme ani takovou chuť se řítit rychle po řece dál.
Na prvních několika stovkách metrů nás trošku překvapila netečnost vody. Tato vlastnost označuje, že voda vůbec neteče, což má mnohá úskalí. Člověk se hodně napádluje - zde se nejmladší mohli přesvědčit o významu vodáckých dnů na rybníce v Ruprechtově. Netečnost vody však může způsobit nejednu nepříjemnou situaci nezkušeným vodákům, kteří opojeni jendoduchostí vody a absencí nutnosti loď výrazně korigovat, lehnou do lodi a koukají, jak je nebe modré. Když se pak zase probudí, můžou si splést směr a po dlouhém úporném pádlování se ocitnout opět v místě startu. Proto jsme situaci nepodceňovali, vše sledovali a určovali orientační body, kterých bychom si určitě všimli, kdybychom je míjely podruhé. Lužní lesy v okolí řeky byly však opravdu krásné a tabulka na mostě nás upozornila, že vjíždíme do přírodní rezervace.
Cílem naší cesty byla obec Hynkov, kde je krátká, ale dobrá peřej, na které jsme (jak už to tak bývá) chvilku setrvali. Mladí vodáci si vyzkoušeli průjezd peřejí ve všech možných variantách, zastavování ve vracáku i průjezd proudu. My kajakáři jsme využili vlnku na konci peřeje k procvičení hrátek s kajakem a nějakou tou figurou taky pobavili na břehu stojící obecenstvo. Zájemci si ještě vyzkoušeli plavání v rychle tekoucí vodě plné kamení (nepříjemná, bohužel poměrně častá kombinace) a práci s házečkou. Pak jsme lodě na slunci usušili a sbalili a vydali se na asi třistametrovou cestu k autu.
Samozřejmě jsme si nenechali ujít zaslouženou večeři v místní hospůdce, kterou jsme po několika neúspěšných pokusech konečně našli. Při pohledu k vedlejšímu stolu, kde ležely tři talíře se smaženým sýrem s hranolkami jsme se shodli, že to období měl asi každý. A tak jsme měli za sebou první máj strávený už tradičně stylově vodácky, po kterém nejen smažený sýr, ale i spánek chutná jako nikdy jindy.
Účastníci akce: David Bezrouk, Víťa Floch, Maruška Flochová, Martin Jura, Laura Kilianová, Petr Kratochvíl, Bradek Nejezchleb, Petra Tomanová, Franta Zouhar
Žádné komentáře:
Okomentovat