Bovec kinderoutdoor AKTUALIZACE

4.7./15:45 Trošku mě chytá cestovní horečka. Sedím v práci a minuty běží nějak nezvykle pomalu. Za cca 30 min vyběhnu z práce k Tescu, kde se společně se zbytkem posádky naložíme do Svíce a letošní akce, která je takovou kindervariantou trošku zaniklé outdoorové tradice (která vznikla ne náhodou před pěti lety právě v Bovci) může začít.

Za těch pět let ale nějak ubylo času (a možná že i chuti?) na psaní rekaptulačních článků z akcí, avšak netřeba zoufat, neboť nová doba přináší také nové technologie (abychom mohli nestíhat opravdu efektivně). Definitivně mě to došlo, když jsem na konci května skajpoval přes wifi v kempu v Bovci. Vznikl tak smělý plán místo reportování po návratu blogovat průběžně. A to samozřejmě okamžitě i s fotkama. V dalším tedy omluvte chybějící diakritiku a případně chybějící slova, neboť není jisté v jakém stavu a rozpoložení budou informace z Julek streamovány. Wifi, tablet, otg kabel a.... jdeme do přírody! :-)

Úvodní poznámka: plán byl opravdu smělý a do nějaké příliš funkční podoby se celou věc nepodařilo dotlačit. Článek byl proto  po návratu hrubě upraven

5.7./20:26 Tak jsme opravdu tady. Je to tu presne tak paradni, jak jsme si pamatovali :-) . Vcerejsi cesta pres S6 byla trochu zdlouhava, ale je to nadherny prujezd mezi horama. Pevnost jsme obsadili a noc prezili v pohode.

Ráno u pevnosti

Výhled  na Lago di Predel

Dnes jsme si poplantali kolem ricky Moznice.

Korita Možnice. Typický místní úkaz svědčící o tom, že canyoningové terény jsou nedaleko

Po dvou hodinách chůze po cestičce i zcela mimo se najednou z ničeho nic vynořil Dom Možnica. Podle všeho tu probíhají různé výukové programy pro děti. No nechtěli byste sem na školu v přírodě?

Na plácku je všechno včetně malé fontánky, houpaček, stolečků, volejbalového hřiště...

Tento vodopád se skalním oknem je neznámější na trase kolem Možnice

Abychom se dostali na tento mostek přes Korytnicu, museli jsme projít přes ohradu s ovcemi, což se zprvu setkalo s drobnou nelibostí místních, ale nakonec jsme se domluvili.

 Ted se prave vracime z vecerni prochazky kolem Korytnice a Soci. Pocasi vychazi paradne, furt je teplo a cvrcci cvrkaji. Jdem vylovit vino z korytnice a uzit si vecer.

Celá, tentokrát nezvykle početná posádka našeho vozu

Kemp který jsme vybrali je přímo na soutoku Soči a Korytnice. Je extrémně vodácký a k procházkování je nutné překonat lanové mostky

První odpoledne jsme vztyčili plachtu aby vytvořila stín. S postupem času a pohybem slunce se přidávali další, nezbytně nutné součásti...

6.7./19:19 To byl zase den na max. Zrána jsme vyrazili na Sušec (ten se nedá vynechat :-) ) ve složení Bradek + divoženky. Po návratu jsme si dali volné splutí závěrečné partie Korytnice nad soutokem se Sočou. Dál jsme pak vyrazili s Peťou a Julichem na "trochu větší procházku" na Malá Korita Soči.  A den jeste bude pokracovat - vyrážíme na veselici (asi oslava nějakého výročí?) do "města". To nejlepší z dnešního dne je zachyceno v následující fotoserii.

Canyoning je dobrá outdoorová aktivita...

Úderný Canyoning team Verča, Bradek, Bára 

Nuda při čekání na slanění se dá vyplnit kdečím

V rámci tréningu jsme všechno poctivě slanili

  

Plavání Korytnice od kempu na soutok. To že člověk plave má tu výhodu, že se nemůže cvaknout

Ve vracáku

Mala Korita Soče

Konec Malych Korit. Zájezd nebo co to je?

8.7./21:06

Report z predchozich dvou dni. V nedeli jsme dali s Petou canyoning Globoški potok, kde bylo trosku vic vody, nez minuly rok. I tak jsme to ale zvladli docela v poho a bylo to paradni. 

Přebalit pytle a šup do vody. Výstup jsme trefili zase o něco lépe, tak příště snad už úplně dobře :-)

První kaskáda

Vzdušná třicítka (vodopád)

Závěrečná kaskáda C75 je třešnička na dortu za odměnu

Poslední stupeň z C75

Ostatni byli na koupačce a vyletovani na Malých Korytech Soče.

Blbiny s dědou

To vedro se nedá vydržet dlouho

Peřejka na začátku malých koryt prověří umění pádlovat

Kulatá, dřevěná věc neznámého účelu se hodila

I na koupačku v Soči došlo, ale je to teda studenéé

Vecerni program byl jasny - pizza ve vesnicce zaga v pizzerii u mostu. Ceny priznive a pizza teda opravdu luxusni. Wau 

Miam, ještě tu chuť cítím v puse...

V pondeli jsme si pak stanovili za cil feratku oknem na Prisojnik. Kvuli casu a hlidani Julicha ale ne az na prisojnik, ale jen oknem na hreben a zpet na Vršič. Pojali jsme to v klasickem stylu a vyrazili jsme v 5:30 z kempu. Ferata byla pekna, jen lezeni docela malo. Spis takove poskakovani v suti a po skalkach. Bohužel jsme prisli ke stene tak brzo, ze byla cela v mlze a tak jsme si vyhledy uzili az po prolezeni oknem na druhou stranu hřebínku - na jih. 

Za Peťou je největší skalní okno v Alpách a skrz něj úžasný výhled do údolí. Aspoň se to tak píše v průvodci...

9:30, konec feráty. Po prolezení na jih to bylo "jako když střihne". V pozadí se valí mlha z okna ze severní strany

Výhoda brzkého startu je, že jsme byli v zpátky kempu kolem už dvanacté :-) a tak jsme mohli ješte vyrazit na další program. Šli jsme všichni dohromady "procházku po vodopádech". Jako první jsme se okoupali v relativne teplem potucku Gorejca a pak jsme se jeste koukli na druhou stranu údolí na vodopády Fratarice. No a ted sedime v kempu a zerem a pijem :-)

Julich se asi bude nechávat rád hlídat od babi a dědi. Ještě že je teplo, nemusí mít oblečení a všude v okolí je voda

Na relativně teplém potůčku Gorejca je vybudovaná umělá přehrádka na koupání

To "relativně" je tam důležité, ale dá se to pár minut pohodlně vydržet...

... což se u jiných potůčků říct nedá, takže se člověk má možnost pěkně okoupat.

Zitra asi nebude cas psat, nicmene na planu je část canyonu říčky Učje.

Nástup je v buši na konci Globoškeho potoka

Tomuto způsobu canyoningu říkáme rivering, protože člověk je většinou unášen jako chuchvalec trávy v proudu

A canyonu je konec. A tím se blíží už úplný konec dovolené.

Odjezd je vždycky smutný. Tentokrát byl o to smutnější, že zaprvé nás bylo hodně, takže jsme měli během balení čas si uvědomit, že už je fakt konec a zadruhé taťka s Marcelou zůstával a my jsme si nemohli pomoct a museli jsme jim to závidět. Bylo to ale pět nádherných a plných dnů, takže jsme se vrátili spokojení, utahaní, ale zároveň nabití.

On-line zaznamenal a následně upravil
Bradek