Běžkování v Alpách II.

Poslední výprava za běžkováním podstatně změnila můj názor na užívání si tohoto sportu v Alpách. Dosud jsem znala pouze závodiště zřízená v údolní rovině a oblíbená pro rychlost, čistotu a razanci pohybu. A celkem pochopitelně poněkud přelidněná. Už jsem nabyla přesvědčení, že se budu muset přeorientovat na sportovnější styl. To jsem ovšem ještě nepoznala běžkování na "almech". 

Obecně je v Německu běžkování výrazně organizovanější než u nás. Stopy jsou ve sněhové pokrývce doslova vyřezané (výraz strojově projeté by působil příliš ležérně). Lyžařské okruhy jsou přesně vyznačené a pozor! - často jednosměrné. Značení stop je analogické se značením sjezdovek, tzn. modrá, červená, černá, dle obtížnosti. V údolních terénech černá znamená, že potkáte i nějaký sjezd. :o) Na každém kroku stojí tabule informující o technice či zásadách tohoto sportu. Nic není ponecháno náhodě a nějaké poflakování po krajině si zde nikdo nepotrpí. Stopy bývají často zpoplatnělé, tzn. na startu stojí něco jako automat na jízdenky, který vydá potřebnou běžkovací povolenku. Zcela jiné zážitky člověk posbírá, vypraví-li se na nějaký ten "Alm". Pod tímto německým výrazem si můžete představit horskou planinu porostlou loučkami, protkanou potoky a posetou chaloupkami. Almy můžou být velmi rozsáhlé a volně se převalovat přes hřeben do dalších údolí a to je právě ideální terén pro běžkování takové, jak ho známe z našich domácích hor. Krásná krajina, stoupáky, sjezdy, útulné horské chaty. Ve stopách pár přátelsky zdravících nadšenců, jinak božský klid.

Už teď je jasné, že běžky letos (a možná ještě několik sezón) dostanou zabrat. V Alpách se dá najít tolik možností...a to jsme se zatím pohybovali jenom po Německu! 

KLAIS - KRÜN - MITTENWALD

První seznámení s běžkováním v Alpách proběhlo na Silvestra 2011 v okolí vesničky Krün. Oblast leží ve výšce kolem 1000 mn.m., což v době, kdy v Mnichově ještě žádná zima nezačala, zaručuje přítomnost sněhu. Terén je zde navýsost vhodný pro rozhýbání - klouzání krajinou za dědinou, kolem dřevníků, seníků a jezírek. Lze navolit několik variant trasy a projet si pěkné okruhy. Navíc údolí je olemované nejvyšším německým hřebenem Wetterstein, takže za pěkného počasí skýtá úchvatné výhledy. 

BAYRISCHZELL

Příjemné údolí s několika okruhy, co se dají za pár hodin oběhnout. Oblast je zajímavá hlavně turisticky - lákadlem jsou přívětivé městečko Bayrischzell a vrchol Wendelstein. Velkou výhodou je možnost vlakového spojení - motoráček vás doveze téměř až na start stopy. Při využití jízdenky Bayern Ticket může být pro větší skupinu taková doprava příjemným a cenově příznivým zpestřením. 

JACHENTAL

Běžkařský ráj pro nadšence z Mnichova. Nejen pro svoji dostupnost, rozmáchlou délku (okruh Jachenau - Leger - 35 km, my jsme si museli protáhnout trasu až na vlakové nádraží do Lenggries, takže čítala téměř 50km), ale především pro pestrou krajinu. Zpočátku vedou stopy v těsné blízkosti řeky s průzračnou vodou a tůněmi, co lákají ke koupeli i za mrazu. Pak přijdou táhlice - dlouhé jemně zvlněné stopy v již široce rozkročeném údolí směřujícím do Jachenau. Tady člověk lehce podlehne potřebě co nejvíc se sklouznout, dlouhými norskými tahy letět a letět, páč ho ty rozměry nějak nacucávají. V tomto případě nechybí ani gastronomický cíl, tedy Gasthof v městečku Jachenau.

WINKLMOOS ALM

Trochu nás polekalo množství aut na parkovišti, ze kterého jsme startovali. Naštěstí se ale většina návštěvníků nechala vyvézt lanovkou na Alm a  následně zmizela dál do horských útrob na sjezdovky. Stopy zůstaly až na pár vyjímek téměř liduprázdné, případně jsme potkali těžce naložené skialpinisty mířící za vyššími cíly. Nesmírně příjemně nás překvapilo pohoštění (tu jejich hustou chlebovou polévku, ze které by se zasytil celý regiment hladových běžkařů, se musím naučit!) a slovenský číšník na chatě Wildalm. Tato náhorní planina poblíž městečka Reit im Winkl zatím získává nejvíc bodů.  :o)

Webová galerie jako obvykle na picase - odkaz zde.